Mezi velké klady akce patřil neobvyklý herní prostor – s trochou představivosti se od rozpálené jihoafrické buše příliš tolik nelišil. Velkou pochvalu si zaslouží představitelé domorodého obyvatelstva, na ty hordy černochů s krumpáči se zkrátka nedá zapomenout. Nechyběli vojáci OSN se solidním vozovým parkem, nájemní žoldáci, doly na diamanty a spousta dalších věcí, které pomáhali vytvořit správnou atmosféru, přesně podle hesla TIA. O to víc zamrzelo, že vývoj scénáře se šil horkou jehlou během akce, některé frakce zřejmě nepochopily, co se od nich očekává. Ano, mám spoustu skvělých zážitků a určitě nelituji své účasti, ale občas jsem s nemohl ubránit průpovídce, že stokrát nic umořilo osla. Možná to chtělo méně nápadů, ale dotažených do konce. Tak by z dobré akce mohla vzniknout akce výborná.

Tenhle rok docela paráda. Mínus 10 stupňů, všechno namrzlý, sněhu plno. To všechno přidávalo na atmosféře opravdu celkou měrou.. Doufáme že se podobně povede i další ročník.

Místo: VP Ralsko
Datum: 11. a 12. října 2008
Za AS Praha organizovali, chlastali a jiné věci dělali: al-Adam, Hagenn, Hanz, Johny, Ratte a Vinař

Akce ke spokojenosti naší (a věřím, že i spokojenosti hráčů) bez větších problémů, navzdory tomu, že jednu chvíli nám čtyři akce pořádané kolem zmenšily herní prostor na necelou polovinu. Jinak se nevyskytly žádné větší problémy, až podezřele si takřka nikdo nestěžoval na nepřiznávání zásahů, takže myslím, že většina hráčů se bavila dobře.
Docela dobře se povedly večerní akce (ať už páteční pořadatelská, nebo sobotní všeobecná), bohužel nás zradilo množství alkoholu. Inu stane se, ovšem poučení pro příště – jedna flaška v každém batohu nikoho nestrhne.
K nějakému speciálnímu vyhodnocení nedošlo, všechny frakce si prošly svými úkoly a v konečném výsledku mohu konstatovat, že příběh zůstal otevřený pro případné další pokračování.
Psychické i fyzické síly, ztracené během organizační činnosti si členové AS Praha budou v nejbližší době léčit konzumací alkoholických nápojů, s další podobnou RP akcí tedy počítejte někdy na jaře příštího roku, až se nám zlepší počasí…

Poděkování:
- Členové týmu SOS za perfektní ztvárnění všeho možného i nemožného…
- Ondra za pomoc s přípravou akce…
- Maranch a Walor za zapůjčení zbrojí, zátek a samozřejmě i klubka špagátu…
- Velitelé jednotlivých frakcí za to, že svou roli zvládli na výbornou…
- Listy, za to, že ochotně dělal maskota celé akce a občas skočil vyvenčit Krysu…
- Hanz děkuje své sestře, která mu pomohla nastříhat herní peníze…
- A samozřejmě děkujeme všem účastníkům, ať sehráli jakoukoliv roli, neb bez lidí by to prostě nešlo…

Fuck Off
- Páni manažeři, co si o víkendu hrají na tvrdé hráče paintballu a jaksi nechali doma slušné vychování… (HOVADA !! [pozn. al-Adam])
- Osazenstvo místní hospody, o jehož původu radši nepsat…
- Podlý německý ovčák, který v neděli ráno vykonal potřebu na schodech do obchodu…

Nuže, akce se mi líbila a musím uznat, že pořadatelé jí obětovali hodně. Udělali jedinou vážnější chybu, která se týkala počtu pozvaných lidí. Prostě si na sebe přivázali víc lidí, než mohli zvládnout. K tomuhle se bohužel přidala jedna nepříjemná, a dopředu nepředvídatelná věc – štěstí, s nímž jde všechno podle plánu a bez komunikačních problémů. Spousta věcí se tak musela posunout nebo úplně zrušit, ve výsledku se pak většina armády v některých úsecích dost nudila. Jinak jsem si zahrál dobře, užil si atmosféru, očumoval hezké slečny v hezkých kostýmech a zastřelil si pár vlkodlaků (upíra jsem mimo hospodu potkal snad dvakrát). Co mě ovšem otrávilo dokonale, tak přístup některých členů armády ke hře. Mám dojem, že polovina tam neměla vůbec co dělat, mnohem víc by je asi bavila čistě střílecí akce někde v lese. Jejich metody boje myslím otrávili nejen mě. Nicméně, jak už jsem psal, v celkovém součtu se akce povedla (byť asi ne tak, jak si organizátoři představovali) a těším se na další ročník, který snad proběhne v menším počtu účastníků a klidně i bez nasazení AEG zbraní.

Od akce jsem nečekal absolutně nic než neustálé střílení. Skutečnost přesáhla moje očekávání. Ačkoliv nešlo o nic světoborného a scénář se skládal výhradně z hlídání sestřelených pilotů (tady chvílím toho, kterého střežila naše skupina – hrál to převelice dobře), celkově mě to pobavilo. Člověk si seděl ve stínu, povídal si s kamarády a jednou za čas odrazil nepřátelský útok. Slabšími stránkami akce bylo nehorázné počasí (což nikomu nekladu za vinu) a velice podivný přístup některých lidí ke hře. Zřejmě nepochopili, co znamená dostat zásah. Místy se nepřiznávalo skutečně otřesně. Jinak hodnotím jako mírně nadprůměrnou, čistě střílecí akci, která hráčům umožnila na pár hodin vypnout od reality.

Akce ze začátku vypadala téměř jako malý lokální Big Combat, kde správnému hráči military airsoftu štěstí nepokvete, ale nakonec se vyvinula v úžasně zábavnou akci v military stylu, kdy jsme na příkaz poručíka budovali obranné perimetry, chodili na dlouhé hlídky a trénovali taktiku. Nepřítele jsme za celou dobu akce téměř neviděli, a když, vždy jsme pouze zahlásili jeho pozici do vysílačky a stáhli se. Největší legrace byla, když si jeden vojín zapálil cigaretu bez povolení a musel ostatím…  –  né, kecám, prostě sme tam běhali, kropili a až na to, že Krysa strašně smrděl, a Johny rozkurvil každou zbraň na kterou šáhnul, to bylo fajn. 

Boj o Zónu pokračoval. Vojenské jednotky se dále potýkaly jak se vzbouřeným místním obyvatelstvem, tak s odvážlivci pronikajícími do Zóny. Samotný proces anomálií pak celou oblast učinil pro všechno živé smrtelně nebezpečnou pastí. Z hloubi starého reaktoru vylézala stále podivnější stvoření, děsivě zmutovaných do člověkem jen těžko pochopitelné podoby. Navíc se o toto území začaly zajímat i jiné země. Vláda nakonec dál nemohla nečinně přihlížet. Byl dán pokyn ke stažení vojenských jednotek z oblasti, zároveň s tím došlo k násilnému vystěhování mnoha tisíc místních obyvatel. Neobešlo se to beze ztrát na obou stranách, ale nakonec se podařilo celý prostor vyklidit. Nyní je celá Zóna včetně obrovského okolí prohlášena za nepřístupné místo, a celý perimetr je střežen divizí ukrajinské armády, která disponuje i těžkou bojovou technikou. Jejich základny se nacházejí kilometry vzdáleny od zhoubných účinků reaktoru i jeho příšerných obyvatel. Do celé oblasti je nyní vstup zakázán a každý člověk, který zkusí překonat hlídky, je bez výstrahy na místě zastřelen. Vláda tak značně snížila hrozbu, kterou Zóna představuje. Nyní se diskutuje o možnosti zničit celý prostor pomocí vzdušného bombardování, pravděpodobně zbraněmi hromadného ničení. Ale, kdo ví, budoucnost neznáme a třeba se jednou Zóna opět otevře pro odvážlivce, ochotné s ní změřit síly…

- Pořadí týmů/ jednotlivců podle dosaženého počtu herních bodů

1. Terezky
2. Pat a Mat
3. Loděničáci
4. Zkuřky
5. Rebel Six
6. Čurna
7. Freedom
8. Vacek a spol.
9. FORP
10. Maple Team
11. Alkoholici
12. Betonmešalka

- Ti, kteří nedosáhli určitého počtu bodů zde nejsou uvedeni

- Stručný report z průběhu samotného najdete zde.

Akce na celkem zajímavé téma doplatila na několik faktorů. Bylo vidět, že organizátoři něco takového dělají poprvé a dobrý námět (válka mezi USA a Mexikem) zůstal nevyužit. Chyběly tady jakékoliv reálie, čímž velice utrpěla celková atmosféra. Ovšem co akci uškodilo nejvíce, byla účast několika jedinců v amerických uniformách. Kromě svých skvělých karabin M4 si přivezli vlastní pravidla a neustále do scénáře zasahovali. Ve výsledku hrálo Mexiko za velice nevýhodných podmínek, téměř bez šance na vítězství. Všechno alespoň částečně zachránil pěkný, pro nás nový terén, pohodová parta lidí na mexické straně a především část hry, kdy jsme bránili mexické velitelství. Pevně doufám, že se pořadatelé poučí ze svých chyb a příště si nenechají do hry mluvit od lidí, kterým doporučuji vypustit airsoft ze svých zábav a raději hrát CS libovolné verze.

Z pohledu náčelníka brazilské policie musím akci hned na úvod pochválit. Její průběh byl dobrý a až na pár nedorozuměních s gangstery vše probíhalo jak mělo. Ze stanice jsme vysílali uspěšné i neúspěšné hlídky a přepadová komanda. Potýkali jsme se s klasickými pouličními potyčkami, které na závěr vyústily v boj o samotnou policejní stanici. Asi jsme sem tam byly k jednotlivým gengům nespravedlivý, ale tomu se ve slumu nedá vyhnout. Jediné zápory akce byly její předčasné ukončení kvůli údajnému nedostatku peněz a trocha zmatku s časem okolo začátku akce. Herních peněz asi na stanici a v rukou šéfů gangů uvízlo moc, protože většina z chycených gangsterů u sebe neměla finance ani na vykoupení své zbraně. Nevím jak tomu bylo u gangů, ale příliš brzké ukončení akce se nelíbylo nikomu na stanici. Celkové hodnocení akce je však více než kladné, byl jsem rád, že jsem se zúčastnil dalšího podařeného RP.

V týhle řiti fakt vobchody nekvetly. Myslel sem si, že férovej prodavač nožů nebude mít problém se uchytit, ale všichni ty zatracený negři se rovnou střílej do sraček z pistolí a samopalů, a o pořádnou kudlu tam dneska žádná píča nestojí. Hnusný negři byli i u místních cajtů. Samej buzerant, jak někde v opičárně. Co chvíli někoho sebrali, jak šel čas tak stříleli z pušek na všechno co se hnulo. To není žádnej orgán ale no prostě rovnej geng. A to jich jen pár skončilo někde zastřelenejch nebo podřezanejch, takže fakt nevim co je jebalo. Všechny kámoše ty fízlácký kraviny hrozně srali, tak sme se doprdele sebrali a šli demonstrovat za svý zkurvený práva. No aby toho nebylo málo, tak nějakej harant podřezal našeho šéfa jak prase, no jasný že sme začali střílet žejo, ale ta píča zdrhla a na nás vtrhli chlupatý. Jeden mě střelil do pazoury a tim pro mě den skončil. Nožů sem prodal sotva za pět stovek a ta banda negrů se fakt může těšit na příště, to jim na férovku budu uřezávat koule.

Tak šem še jáno pjobudil a žjištil, že můj šen o vyjažených žubech nebyl jen šen. Toto žjištění mě pjováželo čelým dněm a výjažně ovlivňilo můj čelkový dojem. Hja še hodně poďobala loňšké akči Pjojekť Aťomový Chleba, takže sčénáš byl došťačující a snaďno pochopitelní i pjo lidi jako já. Pěkně šem ši zaštjílej v tradičně kjášném tejénu, žabil ši páj pjotivníků a štějně jako minule zjištil, že še nám nepodašilo vyhját. Šamožrejmě na ťo mám špouštu výmluv – měl šem cizí zbjaň, na jameni mi šeděl velký havjan a pojád kjákal a navíč mě bolely pšední žuby. Pšeš to všechno hodnotím akči dobje a těším še, že tým ŠOŠ pšipjaví žaše někdy něco poďobného. Můj verdikt – nadpjůmějná akční štšílečka, byť můj výkoň půšobil kapku bežžubě…

Ačkoliv to původně vypadalo špatně, například kvůli enormně nízkému výskytu organizátorů, nakonec se jednalo o příjemně strávený půlvíkend. Sobotní akce byla opravdu fajn, rozhodně se těším na další výjezdovku tohohle stylu, ikdyž.. Kameňák. Při divoké přestřelce pár metrů od kraje hódně vysoké skalní stěny mi trochu běhal mráz po zádech. Příště snad radši na boule do Cerhovic.
Pro Hanze šlo asi o nezapomenutelnou akci, když si pomyslím s jakými pocity asi usínal, a když si vzpomenu s jakými se budil. Přecijen fazole/cibule půl napůl, to by nafouklo nejeden balónek.
Měl bych jednu připomínku, příště se musí čechům vysvětlit, že v airsoftu platí zásahy do výstroje, pokud není psáno jinak. Tady to vedlo k více než několika stížnostem.

Tato mezinárodní akce představovala skutečně nevšední zážitek. Co se atmosféry, zejména během příprav povstání, týče, musel být spokojený úplně každý. Masové demonstrace, přepadávání vojenských hlídek a odvetné armádní akce, vojáci UN jako vždy neschopní udržet pořádek, nic z toho nechybělo. Jen mě trochu mrzí, že po založení milicí a vstupu civilistů do povstalecké armády se vytratila většina RP prvků a akce se změnila v sice dobrou, ale přeci jen kropenici. Jinak, co musím vyzdvihnout, pak určitě organizaci. Pořadatelé dokázali opravdové zázraky, v zázemí celé akce nechybělo nic, co hráč při odpočinku potřeboval. Stručně a krátce řečeno – úžasná atmosféra spolehlivě přebíjí nějaké ty drobné chyby. Účasti by litoval jen duševně narušený jedinec.

Jelikož akci vymyslel a pořádal Krysa, nedalo se počítat s kvalitní organizací nebo promyšleným dějem. On si jen prostě potřeboval zahrát Revolvera Ocelota a o nic víc mu nešlo. Naše strana (za kterou jsem z celého týmu hrál sám) dostala za úkol obsadit jisté dominantní postavení v kraji, což při počátečním rozložení sil sráželo můj optimismus pod únosnou mez. Po řadě neúspěšných útoků, vesměs odražených už v zárodku, se dostavily posily a po následném šturmu z několika stran se nám konečně podařilo kýžené místo obsadit a držet do doby, která stačila k vítězství. No, zastřílel jsem si parádně jako už dlouho ne, namyšlená banda z ASP prohrála a ještě se nám vyvedlo počasí. Dal bych vyšší celkové hodnocení, ale organizace a scénář to všechno stahují dolů. Hlavně, že dobro zvítězilo, ne?  Jo, a taky máme po čtyřech letech kompletní týmovou fotku.

Scénář MGS byl značně nevychytaný, většinu hry se Fox Hound vůbec nepodařilo proniknout na bunkr GRU a tak morálka obrany klesla hodně pod úroveň vyspělého airsoftového hráče. Lidi, kteří měli bránit izolepy byly spíše na obtíž než na pomoc. Na samém závěru hry se Fox hound bunkru zmocnili a během refreshe všech mrtvých GRU, odnesli nadpoloviční část izolep. Tím pádem jim patřilo výtězství. Jediný klad ke scénáři byly dobře odvedené a vytištěné mapy. Během akce jsem zažil tři dobré střety, na které budu rád vzpomínat a jeden luxusní headshot. Ale to je tak všechno.

Ukázka toho, že scénář akce je v jistých případech jenom formální lákadlo pro poskládání lidí na klasickou team řežbu. A ta se jaksepatří vydařila. Útočníkům se útok nedařil, obránce bránit nebavilo, a tak se hra změnila na střety těchto 2 stran zhruba někde zhruba uprostřed herního pole. Až ke konci hry to zkazila skupinka jakýchsi militantů (že jsme se na ně nevys****) díky níž se zase hra přenesla k nudnému scénáři, načež byla ukončena.

Po poněkud vlažnějším začátku se hra v nádherném, byť stoprocentně bezpečné kryty postrádajícím, terénu rozjela, došlo na zuřivé, plně automatické přestřelky, obchvaty po křídlech a jiné libůstky. Navzdory těžkým ztrátám, za něž pochopitelně mohla lepší výzbroj na straně protivníka, se nám podařilo splnit hlavní úkol, stvořit neporazitelného fanatického vojáka a s jeho pomocí porazit zákeřné protivníky. Jenom trochu zamrzelo, že scénář se odbyl na malém prostoru, spousta terénu tak zůstala zbytečně ležet ladem. Po skončení došlo k několika menším střetům, v nichž se nám dařilo se střídavými úspěchy a opakovanému úmrtí v našich řadách. Ke kladům výjezdu samozřejmě patří i podařené počasí a v neposlední řadě skvělá hospoda, v níž se nám podařilo znovu načerpat síly. Pro zajímavost dodávám, že se na akci sešel takřka celý tým. Čistě týmovou fotku pochopitelně nikdo nepořídil, takže snad se naskytne možnost příště.

Jelikož jsme si chtěli především vyzkoušet nové místo, znamenal tento "průzkum bojem" takřka absolutní úspěch. Hra se odehrávala na jednom z nejlepších míst, která jsem zatím navštívil. Počasí celkem přálo, ke konci sice malinko sprchlo, ale to přece patří k životu tvrdýho sofťáka, ne? Naprostá většina ostatních hráčů bezproblémoví lidé, jak už to na malých lokálních akcích bývá. Když k tomu připočteme ještě úžasnou hospodu s vynikající kuchyní a nekuřáckým oddělením, dostáváme k velice slušnému celkovému dojmu.

Hodnocení neuvádím, nemá to cenu...

Tak oproti minulé manuální akci celkem slabota (na to, že jsem to pořádal já). Nepříznivé počasí hře kupodivu hře neuškodilo, naopak vítr a déšť dodávaly celkem originální atmosféru. Bohužel se nějak nepovedl vlastní průběh hry – jedné straně během akce odešlo přes polovinu členů, což se pochopitelně odrazilo sakra velké nevyrovnanosti. Nic moc dalšího k tomu nedodám, prostě příště to bude lepší. Akci nezkazil nikdo a nic konkrétního, prostě se to nepovedlo jako funkční celek. Moje záporné hodnocení navíc podtrhuje mizerný herní výkon ze strany mé osoby – asi jsem se zamiloval a nějak mi ta střelba a pohyb nešly. Snad příště. No, a slibuji, že už nikdy nepřijdu na akci opilý – v deliriu se mi zjevila kráva a pokusila se mě atakovat mečem…

Akce se konala v doslova v psím počasí, což z ní udělalo neobyčejnou, už jenom proto, že díky dešti, silnému větru a slabým zbraním záleželo především na štěstí, nikoliv na taktice. Ubylo kempení a přibylo rychlých akčních střetů. Jak Hanz trefně poznamenal, byl to opravdu "madness". To byl hodně velký klad. Záporem byla nerovnováha sil, která se během dne dokonce několikrát otočila. To musíme příště vychytat. A fyzická náročnost akce (kdo moc kempil a málo běhal, moc si nezahrál).