:::::::::::::::: SYSEL - militaristická kurva a Ježkův nepřítel číslo 1 :::::::::::::::::

Předchozí článek o druhu Erinaceus Europaeus přinesl základní údaje o Ježku, tak jak se běžně vyskytuje v naší přírodě. Nyní je čas věnovat pár řádků druhu Citellus citellus, který je předlohou pro militantního debila, pitomého poručíka prašivého Sysla, Ježkova to největšího odpůrce. O přírodopise ale až na závěr. Nejdříve bych totiž rád prezentoval stručný Syslův životopis, získaný z Ježkova archívu za 12 beden vodky.

Sysel má od Ježka natolik odlišnou životní dráhu, že více už to nejde. Narozen byl v českých zemích za dob konce Rakouska-Uherska v ohni velké války, do početné (12) syslí rodinky. Ta se táhla jako smrad za polní kuchyní jedné z jednotek rakouské armády, konzumujíce odpadky po vojácích. Zde, ve stopách vojska, byl položen Syslův budoucí odpor ke všemu bez řádu a rozkazů. Syslův otec byl tyran, který své děti často mlátil ( víčkem od masové konzervy ) třeba jen kvůli tomu, že v rojnici při sběru odpadků klopýtly. Sysel ne, že by se cítil ponížen a týrán, ba naopak. V praktikách svého otce si liboval a plnil úkoly s obrovským nasazením, v představách, že jednou bude stejný jako táta. Zde osud udělil mladému Syslovi krutý koprdelec, když mobilní noru jeho rodiny roztrhal dělostřelecký granát spolu s věskerým osazenstvem. Sysel, který právě pomocí lupy sbíral mrtvé blechy v jednom ze zákopů, projevil nevšední odolnost. Zbytky své rodiny identifikoval, seřadil podle velikosti a příslušnosti a následně, jednou rukou stále salutujíc, je přihrábl hromadou koňského trusu. Noru poté slepil pomocí ukořistěné žvýkačky z amerického zákopu a vydává se na svoji osamělou cestu vojáka.

Po konci bojů roku 1918 pochodoval Sysel nazdařbůh napříč Evropou, aby posílil nohy pro další válku, až nakonec zakotvil v Německu, v roce 1935. Po nástupu nacismu se několikrát pokoušel dostat do SS, avšak pokaždé byl odmítnut. Uspěl teprve v roce 1945, kdy už Němci ke konci války brali opravdu každého. Dostal se tak rovnou na hroutící se západní frontu. Sotva nasadil přilbu a do ruky vzal Mauser, došlo k životnímu zlomu - setkání s Ježkem.
Ježek pro změnu totiž sledoval stopy vítězící americké armády, aby likvidoval tajné SSácké sklady zásob, a to tak, že cokoliv, co mělo v sobě alkohol, vypil a zbytek opíchal.
Jeden takový sklad bránil Sysel, a značně podnapilý Ježek, který se zprvu chtěl spřátelit, obdržel jen výhružné mávání bajonetem (ani Němci nebyli tak blbí, aby dali Syslovi ostré náboje), načež v sebeobraně připíchl mrskajícího se Sysla za kšandy ke zdi. (Má kliku že to byl Ježek a né Jakub Vandrovec nebo Postrachův táta.)
Po Ježkově odchodu byl Sysel zasypán sutí a zmizel na 20 let z povrchu světa. Po tuto dobu, obklopen solidním betonem, jedl pouze tajné zásoby blech schovaných z 1.světové války a zašitých pod kůží na prdeli, a pil dešťovku, která sem tam prosákla, a svou moč. A samozřejmě proklínal Ježka, přísahajíc, že se pomstí. Odtud taky pramení Syslova nenávist k alkoholu. Ježek ho miluje a to stačí.

Nad jeho zavalenou hlavou v roce 1965 vyrostla americká letecká základna, jejíž stavba trosky bunkru rozvalila. Syslovi to zvedlo náladu, protože blechy došly a žížaly se mu vrtěly v břiše, způsobujíce nevolnost.
Když se vyhrabal na dně výkopu pro novou kadibudku, rychle sundal helmu, seškrábal hákový kříž, který nahradil bílou pěticípou hvězdou, a vylezl na ranvej.
Zde ho přejelo startující dopravní letadlo.
Přilepený na podvozku se pak nedopatřením dostal až do USA , kde se ovšem rychle rozkoukal. Nový svět si zamiloval natolik, že se nechal na přírodovědecké fakultě New Yorkské univerzity přejmenovat na Sysla Washingtonova a znovu se snažil protlouct do armády. Američani jsou sice negramotná natvrdlá hovada, ale aby vzali do armády Sysla, k tomu je potřeba i dávka zoufalství. Ovšem Sysel vytrval.
Vytrval 35 let.
Poté, když na 12775tý pokus neuspěl na odvodu, vítr mu při pochodu do nory nahnal do tváře leták s nápisem "Join US Rangers" a "Military airsoft leads the way". Sysel povyskočil radostí aspoň-jako-armády a už cupital na uvedenou adresu. Tak se tedy Sysel dostal k airsoftu.

Během tří let se stal nejhardcorovějším a nejmilitantnějším hardcore military airsofťákem v USA , a týmu, do kterého se zahlásil, nakonec začal velet.
Airsoftovou zbraň neměl, zprvu běhal pouze s klackem, později, při kopání zákopu lžičkou, nalezl několik desetiletí starou loveckou brokovnici. Sice byla rezavá a nestřílela, ale to klacek taky ne a s brokovnicí mohl při střelbě dělat "tatata" aniž by vypadal až tak pitomě. Výzbroj jeho prvního týmu byla velmi podobná - pár pistolí nejasného původu, povětšinou makety, z překližky nahrubo vyřezaná M4A1, dva klacky a jeden banán (časem a s přibývající plísní pochopitelně vyměňovaný).
Výstroj ovšem byla dokonalá. Vše bylo podle skutečné vzorové jednotky, na vypsání jejíhož jména by mi ovšem nestačilo místo na HDD a upiloval bych si prsty. Chybějící výstroj, která byla pro airsoftové použití zapovězená díky zákonu, Sysel nahrazoval olůvky o váze od jednoho do dvaceti kilogramů.
Tréningy v rámci týmu probíhaly relativně dobře, ovšem střet s reálným airsoftovým nepřítelem byl vždy jednotce osudný, kvůli absenci střelbyschopných zbraní. Syslovci se většinou rozmístili do pozic, odkud krásně viděli na nepřítele, zakopali se a ten je buď přešel nebo zkropil. Mnohalitrové batohy naplněné olovem byly snadným cílem.
Později, když už se jeho tým, který chodil ve čtyřčlenných družstvech i močit (nutno dodat že i se Syslem byl čtyřčlenný), naprosto osamostatnil, Sysel chtěl postup militarizace opakovat u dalších týmů. Ale zjistil, že nikdo jiný ho v USA do jednotky vzít nechce. Nemohl pochopit, co může někdo mít proti armádě, a jelikož tou dobou už bujel airsoft v rodných Čechách, rozhodl se vrátit domů a zkusit to tam.

To bylo na konci roku 2002. Sysel prodal starou brokovnici starořitníkovi a koupil si, z lásky k americe, manuální Kolt 1911A1 od UHC. S touto zbraní rovněž získal na své první akci v ČR svůj první a zatím jediný frag, když z přítmí nory střelil nějakého Skye do řiti. (Ten údajně tuto kuličku dodnes ve své řiti nenašel, prý ho tam ale tlačí.)
Na své druhé akci potkal po letech svého úhlavního nepřítele.
Pomalu přískoky postupujíc chodbou náhle vrazil Ježkovi přímo do pivního pupku. Dvě bytosti na sebe chvilku nechápavě koukaly. Ježek Sysla v americkém napřed vůbec nepoznal a Sysel zase nemohl chvíli uvěřit, koho že to vidí. Na vzájemné zabití nepomyslel ani jeden, přecejen oba už roky žili jenom variantami airsoftu, kde je to většinou bez mrtvol.
První promluvil Sysel.
"Dostanu tě, ty bodlinatá kurvo!!" a namířil na Ježkovu hlavu kolta.
"Mě nedostane nikdo," vysmál se mu Ježek, "já ještě nikdy zásah nedostal". A tehdy Sysla napadlo, jak se pomstí. Prostě sejme Ježka, ať ho to stojí, co chce. Boužel ve chvíli, kdy si to v duchu odpřísáhnul, už na něj mířilo 6 hlavní silně elektrického Gattlingu a Sa58 se čtyřbubnem, přičemž Ježek ještě při tasení stihl vyžahnout dvě píva.
Oba vystřelili současně.
Potíž pro Sysla byla v tom, že vystřelil jednu kuli, která letěla pěkně pomalu. A Ježek zhruba 2000, a všechny šly zasraně rychle.
Do Syslova kožichu, z většiny.
Syslova kule namísto toho neškodně proskočila Ježkovi pod rozkrokem a po dvou letech se dokutálela na kraj nějakého ochozu, kde Hanzovi, který šel náhodou kolem, spadla do piva. Byl parný den, pivo vychlazené a Hanze to rozladilo do té míry, že ten rok ve škole propadl.

Po následující roky až dodnes kolem sebe Sysel (věrný původnímu názvu jednotky USA ) shromažduje všemožné odpadlíky z military týmů, zakládá aliance a spojenectví, aby měl pomocníky proti Ježkovi. Poznamenejme, že Sysel je přesvědčený zastánce teorie jisté výhry pomocí dokonalé výstroje a abstinence, což v praxi znamená, že většina členů nemá (na) zbraně, které by stály za řeč. Dokonce ani taková banda jako jsou velcí bezForskíni na něj a jeho jednotku svým militaristickým extrémismem ani v nejmenším nemá.
Ježka samotného to tolik nevzrušovalo, ale když jednou Syslovi sabotéři zvrhli Ježkovi pivo, bodlináč se rozzuřil, že to ani Chuj Armstrong nepamatuje. Stejně jako Sysel Ježkovi vyhlásil válku, stalo se i obráceně, a Ježek teď spolu s Robinem Fukem a výše zmíněným Chujem prokrápí Syslovce, kde může. (Připomeňme Motol, Blowpipe, Ježkovinu nebo příhodu s Žejekem).
My, ASP, mu s tím pomáháme už taky pár let, a nevypadá to, že by se na tom mělo něco měnit, náš počet, věkový průměr stále stoupají na vlně Ježkova učení.

A teď už slíbený přírodopis
(Citellus citellus - Sysel obecný)

Posadíte-li se někdy na kraji nějaké pastviny, vyprahlé stráně nebo neplodné půdy a zůstanete klidně sedět, začne brzy tato zdánlivě pustá krajina ožívat. Z různých míst začnou vykukovat hlavičky hrabošů a mezi nimi možná pojednou spatříte stojicího pískově šedě zbarvenéno savce, který svým tělem trochu přpomíná lasici nebo hranostaje. Je to sysel obecný , blízký příbuzný veverky, ale na rozdíl od ní má jen docela krátký ocásek. Jeho protáhlé válečkovité tělo spočívá na krátkých nohách. Na hlavě má značně velké tmavé oči, orámované světlým proužkem. Měří 25 až 29 cm a váží 240 až 340 g.
Sysel obecný patří mezi obyvatele stepí. Oblast jeho rozšíření začíná ve střední Evropě, pokračuje přes jižni část Asie do Sibiře a končí v Severní Americe. U nás již přirozené stepi nejsou, ale sysli se dovedli změněným životním podmínkám přizpůsobit. Nežije ovšem uprostřed polí, kde by jejich existenci ohrožovaly celoroční zemědělské práce, ale stahují se na neplodné nebo neobhospodařované plochy, jako jsou meze, stráně, pastviny a podobná místa.
Před nebezpečím se skrývají pod zemí. Ostrými drápky si vyhrabávají dosti dlouhé nory, které vedou asi 1,5 m hluboko pod zem, a na jejich konci je kulovitá komůrka. Do každé komůrky vede několik chodeb. Teplá vystýlka z trávy poskytuje dokonalou ochranu jak dospělým syslům, tak mláďatům.
Páření syslů probíha v dubnu až květnu. Během roku vrhá samice mláďata jednou až dvakrát. Březost samic trvá 25 až 28 dnů a počet mláďat v jednom vrhu kolísa od 5ti do 8mi. Mláďata se rodí holá, slepá a teprve po 1 měsíci se jim otevřou oči. Asi po 2 měsících jsou samostatná.
Jakmile začnou mláďata vylézat z nor, přecházejí z mléčné stravy na potravu rostlinnou. Požírají hlavně semena různých trav rostoucích kolem nory. Postupně se pod dozorem samice vydávají do obilných polí, kde samice vyhrabává tzv. dočasné nory, které jsou zcela jednoduché a hloubku jen asi 30 až 40 cm. Sysli se v nich ukrývají v případě nebezpečí. Jsou to živočichové společenští a žijí ve vetších nebo menších koloniích. Když je kolonie početná, může zemědělcům způsobit na obilí važnější škody.
Zimní období řespávají sysli v norách. Již koncem léta se ukládají k zimnímu spánku samci, později samice a nakonec mláďata. Během léta nashromaždili pod kůží zásobu tuku, ze kterého čerpají během dlouhodobého spánku energii k uchovaní života. Zásoby potravy si nedělají. Všechny nory ucpou hlínou, stočí se do klubíčka a ztuhnou. Teprve na jaře se teplem probouzejí a vyhrabávají se ven.

al-Adam, Ježek a Kapesní atlas savců
korektura | Ev!