::::::::::::::::::::::::::: Sekundárka od BAS - Auto Mag III ::::::::::::::::::::::::::::

aneb Koupě nové pistole a krátká recenze na ni

(upozornění:  zbraně AutoMag III a Automag .44 nemají nic společného. První je výrobkem firmy AMT a správně se píše Auto Mag, druhá zbraň vyšla rovnou z dílen továrny Automag a model se označuje jako Auto-Mag .44)

Začalo to jednoduchým výpočtem o neekonomickém provozu sekundární plynovky. Před akcí naplníte plynem, celý den zbraň nepoužijete a cestou z hospody plyn vypustíte. Proto jsem se rozhodl nahradit svůj Tactical pistol mk.I zbraní manuální, která sice neoplývá rychlostí střelby, ale zato není tak prodělečná a její používaní posiluje svalstvo jedné ruky. Pochopitelně mě vůbec nezajímal výkon zbraně, ale její vzhled. Protože v poslední době se náš trh zahltil desítkami typů, nezbylo než navštívit týmové odborníky na zbraně a požádat je o radu. V hospodě u Ježka se mi podařilo zastihnout známého sběratele zbraní Robina Fuka, který mě za pohár medoviny vzal do jedné z mnoha místností, kde přechovává své sbírky. Sice jsme si moc nerozuměli, ale alespoň mi ukázal celou řadu zajímavých zbraní. Kupříkladu Rumcajsova pistole na střelbu žaludem, první revolver Johna Waynea, dvojici pistolí Beretta Gramathon nebo FiveseveN s podvěsným granátometem. Kousky sice historicky (nebo futuristicky) zajímavé, ale nic z toho se mi příliš nehodilo. Vždy ochotný Robin se chvíli hrabal ve svých věcech a vytáhl originální pistoli Automag .44, kterou získal od Chuje Armstronga. Chuj ji náhodně objevil v podzemních chodbách pod Prahou, kde pátral po druhém kulometu Spandau (více viz životopis ChA.). A bylo jasno. Tu chci. Spěšně jsem Robinovi poděkoval a vyrazil pátrat po internetu. A radostí mi zvlhly nohavice. Pistoli Automag .44 vyrábí má milovaná Tokyo Marui a v katalogu jí má moje ještě milovanější firma BAS.

Počasí sice nepřálo cestě do tak dalekých krajů jako Újezd nad lesy, ale má touha po zbrani překonala nepohodlí českého autobusu i hromady rozbředlého sněhu na ulicích. Naštěstí to do BASu není od zastávky daleko, krok dal krok a už jsem si čistil boty na vlhké rohožce. Koukám, koukám a vidím, že firmička prosperuje. Každý rok jedno patro navíc a za čtvrtstoletí má Újezd mrakodrap. Vždy obětaví a ochotní pracovníci mě uvedli dále, bohužel nebyl přítomen pan Šulc, kterému bych toho dne tak rád potřásl rukou. Pochopitelně jsem se nechoval jako člen ASP, ale slušně, stručně a skromně požádal o manuální pistoli Automag .44, vyrobenou v podniku Tokyo Marui. V hlavě mi naběhla představa, jak novou zbraň slavnostně vytahuji z pouzdra, krátce zamířím a první frag je tu. Do reality mě vrátila otázka „Co to je?“ V duchu jsem si říkal, že ani pracovník BAS si nemůže zapamatovat všechny ty stovky zbraní, co má na skladě. I vytáhl jsem katalog Marui 2004 a požadovanou zbraň ukázal. Dostalo se mi monologu, že podobnou věc nikdy neměli, nemají a protože jim zlí úředníci neustále odmítají něco schválit k prodeji, ani mít nebudou. Šli na mě mdloby. Zajímalo by mě, proč je tedy zbraň na stránkách firmy BAS. Protože se mi nechtělo jet až domů s prázdnou, s těžkým srdcem jsem se Automagu vzdal a požádal o nabídku pistolí od Maruii. Prodavač otevřel skříň a důrazně mě upozornil, abych nic nekradl a hlavně na nic nesahal. I jal se ukazovat jednotlivé kousky. Zaujala mě zbraň „Kolt dábl ídžl“, ale ukázalo se, že jde pouze o Colt Double Eagle. Protože si ničeho necením jako originality, zůstali mi v hledáčku dvě pistole. Nevkusný stříbrný Centimeter Master a ohavný stříbrný AutoMag III. Nakonec padla volba na zbraň druhou, a to kvůli větší délce. Vysolil jsem peníze na dřevo a dal podniku na nějaký čas sježkem.
Venku mě dokonale probral ledový vítr. „Co jsem to sakra koupil?“ nesl se poli, lesy a loukami můj zoufalý nářek. Jako obvykle jsem příliš pozdě zjistil, že se mi zbraň vůbec, ale vůbec nelíbí. Zdrcen a determinován svou blbostí, ztěžka jsem dosedl na prochladlou sedačku na zastávce autobusu. Krabice na kolenou pálila jako oheň, odlehčená peněženka se mi hlasitě smála a přísahal bych, že v tom nákladním voze, co mě a ještě jednu slečnu ohodil sněhovou břečkou, seděl Ježek a měl škodolibou radost. Domů jsem se dopotácel jako opilý a jen tiše doufal, že se mi to zdá. Nezdálo.

Přišel jsem domů a hodil krabici na stůl. Rozhodnut podívat se na svou novou zbraň a pak spáchat sebevraždu jsem odklopil víko. Byli jsme v pokoji sami. Já a AutoMag. AutoMag a já. Něco se mi na něm nezdálo. Pod odpornou stříbrnou vrstvou plastu tepalo zlaté srdce. V hlavě mi zazněl známý hlas. „Ráže třináct milimetrů, vyrobeno z roztaveného stříbrného kříže…“. Jistě, žádná jiná airsoftová zbraň se tolik nepodobá pistoli Cassul ráže .454, proslavené v jednom japonském animovaném seriálu. Sevřel jsem zbraň v ruce a podíval se do zrcadla. Krása. Velikost, ladný tvar, kýčovitá, ale skvěle se hodící stříbrná barva. Dodnes nelituji, že jsem si tenkrát koupil Automag III a ne ten druhý zmetek. A možná jsem i rád, že firma BAS nemá přehled o svém sortimentu, protože ten Automag .44 tam je!!!

Ostrá zbraň
Výrobek představuje americkou (velké mínus) pistoli, určenou pro civilní trh. Zbraň vzešla z dílny firmy AMT v několika verzích, které se lišily délkou hlavně, barvou a ráží. Nejznámější model III je uzpůsoben na střelbu náboji ráže .30-06, které používala např. karabina M1. Proto má zbraň tak velké výhazové okno a široký zásobník. Což je ovšem nejdůležitější, nebyla zavedená v žádné pravidelné armádě (velké plus).

Airsoftová zbraň
Jak je u firmy Marui zvykem, jako hlavní výrobní materiál posloužil (snad) ABS plast. Provedení stříbrného povrchu je strašné, jen o malý kousek lepší než u zbraní prodávaných na tržnici. Pokud se těšíte na dlouhou hlaveň, tak máte smůlu. Hochům z Japonska se nechtělo zavádět do výroby nový typ hlavně, takže tam hodili standardní. Zásobník klasické konstrukce pojme bez problému šestnáct nábojů, pojistka je netradičně umístěna na spodní části zbraně a můžete ji ovládat ukazováčkem. Pokud máte malou ruku, tak vám chvíli potrvá, než si zvyknete, pokud máte tlapu jako Hagenn, budete si libovat. Hop-up je seřízen na munici 0,25, v chladnějším počasí doporučuji nasadit osvědčené 0,20. Dostřel je srovnatelný s jakoukoliv jinou manuální pistolí této výkonnostní kategorie.

Krabice
Aneb co nám ještě přidali. Obligátní pytlík s dvěma sty kulí 0,25 TM, úžasně dlouhý červený špunt na zacpání hlavně, katalog firmy pro rok 2005 (který obsahuje všeho všudy jednu novou AEG MP5, jednu AEG M4 a upoutávku na chystaný elektrický Glock 18) a nepostradatelný manuál. Marui stále nepochopila, že průměrný Evropan sice snese angličtinu, ale rozsypaný čaj je pro české zápecnictví přece jenom k ničemu. Pokud to někdo přeložíte, napište mi na mail, docela mě to zajímá. Ke zbrani vám pochopitelně přiloží záruční list na kvalitním papíře, který vydrží i polití jedním lahvovým pivem v batohu.

Hodnocení
Zcela výjimečně žádná procenta ani jiná čísla. Zbraň jsem si koupil proto, že nechci úpadek jako Beretta 92F, ale pořádnou pistoli (pouze jedna od TM je delší – Automag .44, což mě dost naštvalo) a tento požadavek AutoMag III zcela splňuje. Když k tomu přidám dostatečný výkon, nemám si na co stěžovat. Nicméně v rámci boje o svou originalitu vám výše popsanou zbraň nedoporučuji.

HANZ