Revolver zkonstruovaný Robertem Adamsem, podílníkem firmy Adams & Deane. Byl schopný střelby pouze ve dvojčinném režimu. Po určitou býval považován za největšího konkurenta revolverů Colt, nicméně progresivnější americký způsob masové produkce nakonec zvítězil.  

Tento dvojčinný revolver s osmihrannou hlavní je zajímavý především svým netradičním způsobem vybíjení. Po  Otočení nápadného knoflíku pod hlavní nahoru a povytažení hlavně i s válcem mohl uživatel jedním pohybem vyhodit všechny prázdné nábojnice najednou. V tomto rychlém mechanismu měl Thomas jasnou výhodu nad svými současníky Adamsem a Tranterem.

Tento impozantní dvojčinný revolver zlamovací konstrukce navrhl Charles Pryse. Mohl se pochlubit vylepšenou aretací válce. Byl rovněž prvním revolverem s odskočným kohoutkem. Systém Pryce však měl i jeden háček. Rám nebyl příliš pevně uzamčen, což mohlo někdy vést k rozlomení revolveru. Přezdívalo se mu Čínský Webley kvůli velké objednávce od čínské vlády. 

Tento dvojčinný velkorážní revolver je jednou z malých obranných zbraní od firmy Webley. Těšil se značné popularitě a byl velmi kopírován na kontinentu (nejvíce ve Francii a Belgii). Vyráběl se až do druhé světové války. Dnes je Bulldog vyhledávaným sběratelským artiklem.

Tento revolver, na první pohled rozeznatelný pro svou nehezkou vybouleninu pod hlavní, se od Marku I (.422) liší výkonnější ráží a novým zařízením v mechanismu nabíjecí klapky. Přestože nebyl považován za nijak zvlášť dobrý, dostal se do výzbroje armády a námořnictva. 

Vysoce kvalitní revolver vyrobený firmou Webley pro firmu Wilkinson Sword Copany, která zásobovala důstojníky šavlemi, dýkami a jinými chladnými zbraněmi. Vyráběl se z nejkvalitnější oceli. Někteří iniciativní důstojníci si svůj W-W nechávali modifikovat na ráži .450, ale takovéto konverze jsou relativně vzácné.

Tajemná zkratka WG může znamenat Webley Gonvernment, Webley Green a nebo také něco úplně jiného. Podstatné je, že tento dvojčinný model už má určitá vylepšení, která byla později pokládána za samozřejmost. Firma Webley doufala, že na WG získá armádní zakázku, ale marně. Alespoň si jej kupovali někteří důstojníci. Ti si totiž mohli vybrat za osobní zbraň jakýkoliv revolver ráže .455.

V roce 1887 se britská armáda rozhodovala, jestli do výzbroje přijmout

Tento samonabíjecí revolver je dílem hrdinného plukovníka v penzi G.V. Fosberyho. Webley Fosbery se nejprve klasicky natáhl a po prvním výstřelu se už natahoval sám díky zpětnému rázu. Armáda ji do své výzbroje nikdy nezařadila, jelikož byla na revolver dosti náročná co do údržby. Tato nevýhoda měla být vykoupena možností rychlé střelby, ale od toho jsou tu přece pistole.

Mark I nebyla přijata do výzbroje armády kvůli své dlaňové pojistce. Avšak v roce 1912 ji zavedlo Královské námořnictvo a částečně i Královské jízdní dělostřelectvo. Navzdory svému nedůvěryhodnému hranatému vzhledu se jednalo o spolehlivou zbraň. Vyráběla se však jen krátkou dobu, především proto, že byla poměrně drahá.

Tato malá poloautomatická pistole s vnějším úderníkem je typickou kapesní sebeobrannou zbraní. Jednalo se o zmenšenou verzi zbraně, kterou od roku 1911 používala londýnská metropolitní policie. Pistole byla prostá a dobře zpracovaná. Vyráběla se až do roku 1940.

Tato verze revolveru Enfield, vyvinutá koncem třicátých let, sloužila osádkám tanků. Proto nemá palečník kohoutu. Ten by se v tanku neustále zachytával o výstupky a v krajním případě by mohl způsobit i nechtěný výstřel. Nevýhodou bylo, že revolver mohl střílet jen ve dvojčinném režimu.

Tato britská kopie švýcarské ITM AT84, jež je sama o sobě kopií CZ-75, se vyrábí z odlitků nerezové oceli. Má ji ve výzbroji několik policejních sborů v Evropě, ale třeba i na Novém Zélandu. Rovněž je celkem úspěšná na komerčním trhu.